Unuačky blogují o podnikání: Certifikáty jiné právní "maličkosti"

  

 
unuodesign
banner

Certifikáty a jiné právo v oboru výroby hraček a konfekce pro děti

Milé unuačky, není snad dne, aby mi některá z Vás nevolala a neprosila o rady ohledně certifikátů, značení zboží a vůbec se starostmi, jak zkrotit úředního šimla… Rozhodla jsem se pěkně sepsat vše co je mi známo a na jednu hromadu vložit zde, do našeho nového blogu. Jelikož se jedná o otázku velmi obšírnou, je třeba celé téma trochu rozdělit. Nejprve se koukneme pod pokličku ČOI a certifikaci materiálů pro děti do tří let.

V roce 2013 jsem začínala a byla stejně nejistá, jako spousta z Vás a stejně tak jsem neviděla světlo na konci tunelu. Já chtěla šít, tvořit… A pročítání složité legislativy mi bralo sílu a dech… Protože jsem ale měla pár zkušeností s podnikáním od “tchánovců”, kde k nám chodily kontroly v podstatě jako vosy do cukrárny, věděla jsem, že toto nemohu zanedbat. Co je psáno, to je dáno… Napsala jsem oficiální dopis (e-mail) na “patřičná místa” viz. níže. Ministerstvo zdravotnictví mi odpovědělo v “šalamounštině”, ale jejich odpověď rozhodně vkládám jako odkaz níže :) Ovšem pan Ing. Pavel Zikl, vedoucí oddělení PBU z Hygienická stanice Hl. m. Prahy, odpověděl tak, že i úplný nováček si udělá o situaci jasno. 

 

EDIT r. 2020: jelikož panují neshody ve vyjádření konkrétních hygienických stanic i jednotlivých úřadů ČOI podle lokalit a takřka propastné rozdíly v požadavcích, hodnocení i výkladu příslušných předpisů, rozhodli jsme se nesuplovat práci státních orgánů ani právních poradců. Informace v článku jsou z osobní zkušenosti a jako takové je prosím také berte.

Ač většina našeho zboží splňuje zákon 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví z 14. července 2000 a taktéž jsou ve shodě s vyhláškou 84/2001 sb. a dalších souvisejících předpisů týkajících se metráže pro děti do tří let, jsme se rozhodli neposkytovat prohlášení o shodě, ani certifikáty.

julca-telefonuje
 

Pokud šijete oblečení pro děti do tří let, je nutné dodržovat zákon § 26 č.258/2000 sb. odkaz: Tedy nesmíte uvést na trh jako výrobce výrobek, který by ve všech bodech nesplňoval hygienický předpis č. 84/2001 sbírky.

Tedy, každý kousíček čehokoli, co použijete na výrobu dětského oblečení a přichází do kontaktu s ústy a pokožkou, musí být řádně otestováno na stálobarevnost, obsah škodlivin… Ale nebojte se, není to tak náročné, jak si můžete myslet. Ještě neházejte flintu do žita. Valná většina výrobců materiálů a tiskáren, zejména těch, které tisknou na materiály pro děti, již mají vlastní atesty, protože tak zvyšují svou konkurenceschopnost na trhu a dodají vám certifikát OEKO-TEX třídy 1. Jeho platnost si můžete ověřit zde:

https://www.oeko-tex.com/de/business/business_home/business_home.xhtml

 

A když nakupujete v malém, tyto certifikáty za vás “nahání” váš prodejce. Ten vám na jejich základě vydá tzv. PROHLÁŠENÍ O SHODĚ a to si založíte. Když vám pak zaklepe milá kontrola z ČOI nebo hygieny, prohlášení jednoduše předložíte. Jak se dočtete níže, stačí jen ODKAZ na webu, ale abyste si byli jistí, raději si jej vytiskněte a založte. Pozor, ale prohlášení o shodě, že materiály splňují kritéria pro výrobu pro děti do tří let platí jen na materiál nakoupený u daného výrobce, který prohlášení vydal! A bohužel i přesto všechno, odpovědnost za to, že výrobek je nezávadný vždy odpovídá prodejce! 

 

Co když se vám ale moc líbí látka, kterou jste koupili někde v cizině, kde OEKO-TEX nemají a jejich testy neobsahují všechny testy, které požaduje zákon viz výše? Jedinnou možností je si nechat materiál otestovat, ale připravte se na částky nad 10 tisíc Kč. Cena závisí na počtu materiálů,ze kterých je látka složena + na počtu barev… atd., protože  každá barva použitá k tisku se testuje zvlášť. Tedy, čím více barev a více materiálů, tím více zaplatíte. A certifikát platí jen na testovaný vzorek! Takže, máte-li 4 různé role s různými potisky, je nutné testovat každou zvlášt! Ale praxe je taková, že si vyberete 3 různobarevné potisky na stejném nosiči (materiál na který se tiskne) s pestrobarevnými vzory a atest pak budete aplikovat i na všechny ostatní potisky. Ale pozor, dodavatel vám může změnit přízi, kterou naplete látku nebo potiskne metráž v jiné tiskárně a certifikát můžete vyhodit. Obvykle se certifikát vydává na dobu tří let, a protože je to vše cenově a administrativně náročné, vyplatí se to opravdu jen velkým výrobcům a prodejcům látek. Testovat můžete například ZDE 

Obvykle si tedy musí malý výrobce nechat zajít chuť. Můžete také riskovat, ale zákon schválnosti platí  :( Stačí jedna hysterická maminka s osypaným dítětem a sousedkou na hygieně a mají vás v hrsti. Navíc hygiena obvykle navštěvuje provozy co 2 roky – někdo má štěstí více, jiný bohužel méně.

Často se malí výrobci ohání tím, že certifikáty mít nemusejí, protože šijí na zakázku. Tak tady pozor! Pokud účtujete jen službu – šití – můžete šít bez certifikace cokoliv z materiálu, který si sám dodá zákazník. Pokud však materiál dodáte vy a faktury za materiál dáváte do účetnictví, jste již výrobce a atesty mít musíte.

Co je tedy nejlepší udělat? Posbírejte si od svých dodavatelů prohlášení o shodě, nebo certifikáty (pozor pokud vám dodavatel dá certifikát a logicky začerní výrobce látky, je takový certifikát neplatný a raději požadujte prohlášení o shodě). Na základě toho všeho na svých webových stránkách vystavte prohlášení o shodě na své výrobky. Co musí obsahovat najdete níže, např. takto.

certifikat1certifikat2

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Laboratorní protokoly od akreditovaných laboratoří jsou uznávány obecně. Pro jejich využití je podstatné, zda obsahují vyšetření, která jsou požadována vyhláškou č. 84/2001 Sb., v platném znění a výsledek vyšetření splňuje limitní hodnoty stanovené touto vyhláškou.

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Požadavky na obsah prohlášení nejsou v § 4 citované vyhlášky taxativně uvedeny, proto platí, že prohlášení musí obsahovat minimálně tyto údaje: Kdo prohlášení vydává, datum vydání, jakého výrobku se týká (musí být možno identifikovat výrobek uvedený na prohlášení s fyzickým výrobkem, respektive údaji na etiketě)  a s jakým předpisem je ve shodě (tj. s vyhl. č.84/2001Sb.). Pokud je uvedeno číslo protokolu na jehož základě bylo prohlášení vydáno, není to povinné, ale zvyšuje to důvěryhodnost prohlášení.

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Pakliže je prohlášení či certifikát vydán na jméno, musí mít ten, kdo jej použije souhlas osoby uvedené na certifikátu.

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Obecně hygienické stanice ve vztahu k oblečení pro děti do 3 let. Akreditované laboratoře kontroluje ČIA

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Ohlašovací povinnost kontroly není nikde stanovena. Naopak v některých případech nesmí být kontrola ohlášena (např. kontrola hygienických podmínek v restauraci)

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Úřední překlad by mohl být vyžadován v případech nejasností a v souvislosti s pravostí dokumentu. Není to však obvyklý postup.

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Domnívám se, že teploty praní v legislativě stanoveny nejsou. Platí však, že výrobek používaný dle návodu musí být bezpečný.

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Odpovědnou osobou je ten, kdo je uveden na etiketě výrobku a jeho povinností je vydat prohlášení. Kdo skutečně vyrobil není pro stanovení odpovědnosti podstatné. Je však vhodné odpovědnost si ošetřit smluvně mezi firmami.

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Osoba, která vystavila prohlášení odpovídá za jeho bezpečnost a nese i právní odpovědnost, proto by v jejím vlastní zájmu měla požít dokumenty, které ji garantují bezpečnost použitých surovin. Toto musí doložit i orgánu dozoru. Pakliže je prokazatelné (doložitelné), že dané suroviny byly při výrobě použity a během výroby nemohlo dojít ke změně jejich vlastností, jsou tyto podklady použitelné. Nicméně je nutné brát zřetel na skutečnost, že legislativní požadavky jsou kladeny na výrobek určený pro děti do 3 let a ne na suroviny. Proto nelze odpovědět zcela kategoricky.

Hygienická stanice hl. m. Prahy:

Značení, které spadá do dozoru hygienických stanic vyplývá z § 4 odst 3 citované vyhlášky a prací symboly mezi ně nepatří. Vzhledem k bezpečnosti výrobku a jeho ošetření speciálním předpisem (vyhláškou 84/2011) se domnívám, že požadavky zákona 634/1992 (ochrana spotřebitele) nejsou primární a z našeho pohledu by údaj o podmínkách praní mohl být součástí obalu.

 

Na otázky nám odpovídal: Ing. Pavel Zikl, vedoucí oddělení PBU, Hygienická stanice hl. m. Prahy
 

Odkaz na dopis z ministerstva zdravotnictvní ZDE

 
footer